Na přelomu roku tradičně rekapitulujeme, co důležitého a zajímavého se událo na českém a světovém internetu a na mediálním trhu. Komu se dařilo a komu ne? Pohled na uplynulých dvanáct měsíců přináší Ročenka 2019.
Co se dozvíte v článku
Neomezená data v mobilu
Zatímco loni jsme si mohli postesknout, že datové jaro, které věštil předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák, stále ještě nepřišlo, letos už tomu tak není. Všichni tři čeští mobilní operátoři se rozhodli splnit to, po čem údajně „volala jenom hrstka novinářů a úředníků“.
První komerční nabídku představil v červnu Vodafone, omezujícími podmínkami byla snížená rychlost na 5 Mb/s (později navýšená na 10 Mb/s), nutnost pořídit si pevný internet od Vodafonu (později případně od UPC) a nutnost pořídit si alespoň dvě SIM karty.
Konkurenční T-Mobile červenému operátorovi poněkud vypálil rybník, protože o pár dní dříve oznámil svou letní akci, v rámci které nabídl neomezená data takřka všem nefiremním zákazníkům, kteří u něj měli tarif s datovým limitem, nebo předplacenkářům s datovým měsíčním či ročním balíčkem.
T-Mobile pokračoval v září už ostrou nabídkou neomezených dat, ve které část dat běží plnou rychlostí (20 či 50 GB), které je síť schopná, po jejich vyčerpání se pak rychlost sníží na 3 Mb/s či 10 Mb/s dle tarifu.
Jako poslední přišel se svými tarify NEO operátor O2, který také odstupňuje cenu podle rychlosti – nejlevnější nabízí 5 Mb/s, prostřední 20 Mb/s a nejdražší „až 300 Mb/s“.
Komentáře:
Vliv neomezených dat se ukázal i na spotřebě. Za třetí kvartál se v síti T-Mobilu, který o sobě reportuje, přeneslo o 83 procent více čistě mobilních dat (tedy ve smartphonech, tabletech a v donglech pro notebooky). T-Mobile tvrdil, že nové tarify s neomezenými daty si aktivovalo za první měsíc 47 tisíc zákazníků. To jsou čísla jenom od magentového operátora. Takže asi to nebylo jenom „pár úředníků a novinářů“, co si myslí, že neomezená data jsou fajn.
Cenově jsme se ale ve srovnáních nikam zvlášť neposunuli, protože tarify s neomezenými daty jsou na evropské poměry stále drahé. V patnácti zemích EU je možné získat neomezená data nebo velké množství dat (100 GB a víc) za cenu menší než 30 eur. Čeští operátoři v této hranici nabízí 4 GB dat. Je tu tak jednoznačně prostor na další tlak politiků na ceny, který tak rád zmiňuje ministr průmyslu Karel Havlíček.
Od neomezených dat už není cesty zpět, říká Ondřej Malý. Podívejte se na celý videorozhovor (k poslechu i ve formě podcastu):
Aukce 5G kmitočtů
A také to znamená prostor pro vstup případného nového operátora, o což se znovu snaží v aukci kmitočtů ČTÚ. Úřad aukci připravuje prakticky celý letošní rok. Aktualizovanou verzi návrhu základních principů zveřejnil v lednu. Verzi pro konzultaci pak v červnu.
Během roku vykrystalizovaly některé věci, které jsou vcelku zjevné. První je, že úřad jde opět cestou zvýšení infrastrukturní konkurence, a ne konkurence na úrovni služeb, chce tedy přilákat plnohodnotného čtvrtého hráče, a nikoli jít cestou vyššího důrazu na velkoobchodní prodej.
Proto je v aukci vyhrazení části kmitočtů v pásmu 700 MHz pro nového hráče a proto po konzultaci zvýšil limit celkového dosaženého spektra v pásmu 3400–3800 MHz pro nového hráče na 120 MHz.
Připomeňte si: Zvýšení limitů, omezení převodů či zmírnění závazků. ČTÚ vypořádal připomínky k aukci
K aukci se sešly očekávatelné připomínky – trojice stávajících operátorů s různou mírou agresivity chřestila zbraněmi a vyhrožovala žalobami, možný nový hráč Nordic Telecom chtěl více spektra vyhrazeného pro sebe, stát – respektive ministerstvo průmyslu a obchodu – chtěl co nejvíce uvolnit rozvojová kritéria a zlevnit kmitočty, další možný nový hráč Sazka pak chtěl přímo kmitočty mobilním operátorům sebrat, což bylo dost z říše sci-fi.
Úřad vše posoudil a vypořádal. Na to, jak musí tančit mezi vejci a žádné nerozbít, tedy dát si na jednu stranu pozor na to, aby aukce byla atraktivní pro nového operátora, a na druhou stranu na to, aby ono zatraktivnění nemohlo být pak soudně posouzeno jako nedovolená veřejná podpora, to napsali úředníci ze Sokolovské dobře.
Podívejte se, jak v Kolíně funguje testovací 5G síť O2 na frekvenci 3,5 GHz:
Ministr Havlíček chce mít „jistotu, že je aukce připravena naprosto brilantně a že šanci zúčastnit se bude mít maximální množství firem“, což je poněkud zbytečná úvaha, protože do podobných aukcí v zahraničí (v Rumunsku, Francii, Norsku, na Slovensku atd.) se vždy přihlásil jen jeden vážný zájemce.
Úřad plánoval aukci vypsat v lednu, po intervenci ministerstva to ale vypadá možná až na několikaměsíční zpoždění – viz Podmínky aukce by nezaujaly zahraniční operátory, zdůvodňuje MPO další odklad. Je také dobré připomenout, že úřad aukci pro operátory a případného nového operátora ubránil před nápady ministerstva vnitra sebrat třetinu cenného pásma 700 MHz pro komunikaci záchranných složek a před neméně hloupým nápadem vybudovat státního operátora.
Rychlejší odchod od operátora
Ze strany státu to není jediný zásah do trhu elektronických komunikací. V únoru tehdejší ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková přišla s vcelku revoluční ekonomickou teorií, podle které si můžeme za drahá data sami, protože je málo používáme.
Nešťastné vyjádření paní ministryně, které bylo počátkem jejího konce ve funkci o dva měsíce později, bylo zároveň katalyzátorem novely zákona o elektronických komunikacích, která vznikla v rekordním čase a do níž se dostala poměrně důležitá ustanovení, která mohou pomoci rozhýbat trh a rozhodně pomohou případnému novému operátorovi.
Od dubna příštího roku se tak zkrátí doba převodu čísla a bude jej možné udělat už bez zapojení svého dosavadního operátora (pro zákazníka formality vyřídí nový operátor). Snižuje se také pokuta za přechod k jinému operátorovi z dvaceti procent ze zbývajících paušálů do konce trvání smlouvy na pět procent a po třech měsících od podpisu smlouvy na nic. Fakticky tak nový zákon ruší efekt smluv na dobu určitou, které „zamykaly“ zákazníky u jednotlivých operátorů až na dva roky. Operátoři budou motivovaní daleko víc k získání nových zákazníků a k obraně stávajících, což je jenom dobře.
Signál v metru
A Pražané se postupně dočkávají signálu v metru. Operátoři pokryli další čtyři stanice metra na trase C (Muzeum až Nádraží Holešovice). Do konce března příštího roku by mělo být pokryto i na trase A (mezi Muzeem a Dejvickou) a na trase B mezi Smíchovským nádražím a Palmovkou.
Zároveň Dopravní podnik hl. m. Prahy zarazil původní experiment s pokrýváním stanic bezplatnou Wi-Fi.
Unikátní fotoreportáž, jak operátoři pokrývají pražské metro LTE signálem:
Vodafone + UPC = ?
V oblasti pevného internetu na českém trhu pokračuje dominance malých lokálních a regionálních operátorů, kteří měli ke konci loňského roku dle výroční zprávy ČTÚ přibližně 52% podíl na trhu. Také pokračuje konsolidace na všech úrovních velikosti operátorů. Malí se kupují mezi sebou, střední kupují malé a velcí kupují ty střední i malé.
Největší novinkou je samozřejmě koupě UPC Vodafonem, která prošla všemi možnými povoleními od regulátorů, a obě společnosti se tak spojily v červenci. Vodafone se tak stal druhým největším poskytovatelem pevného připojení v Česku. Přes všechny technologie (kabelové rozvody, fixní LTE a xDSL) bude mít přibližně pětinu maloobchodního trhu.
UPC má pokryto asi 1,5 milionu českých domácností, červený operátor se tak stává daleko zásadnějším hráčem, než byl (a jeho ředitel snad již přestane tvrdit, že pevná síť v Česku je špatná, když má její poměrně velkou část v portfoliu své vlastní firmy). Vodafone nelenil a začal nabízet společné produkty už v srpnu. UPC Česká republika a UPC Infrastructure pak zaniknou 1. dubna 2020, jak vyplývá z projektu fúze společností.
Větší kupují menší
Jeden z největších konsolidátorů, skupina Nordic Telecom, změnila svou strukturu. Nordic v dubnu odkoupil podíl DRFG a stoprocentně ovládl operátora Libli, pod kterým se konsolidovali menší operátoři. Celkem skupina pod sebe dokázala shromáždit přes dvacet menších operátorů a oznámila útok na to stát se třetím největším pevným operátorem v ČR (po O2 a UPC, respektive Vodafonu). Zatím mají něco přes sto tisíc zákazníků. DRFG se bude věnovat v telekomunikacích něčemu jinému než poskytování internetu – její dceřiná firma Suntel Group bude stavět a servisovat sítě.
Na nákupech byl i T-Mobile. Začátkem roku koupil Lemo internet pokrývající značnou část Olomouce a v říjnu dokončil akvizici společnosti Planet A, která poskytuje pod značkou AIM internet asi čtyřiceti tisícům domácností v Praze, Mělníku a Neratovicích. Firma tak dle svých slov poskytuje optiku už asi sto tisícům zákazníků a plánuje do roku 2025 připojit milion domácností optikou až do domu/bytu.
Stejný milion domácností má mít optiku do sedmi let od CETINu, který to prohlásil na svém partnerském dni v září. CETIN chce celkově investovat do roku 2025 do všech možných svých sítí 27 miliard korun, jak vyplývá z prospektu k dluhopisům za tři miliardy eur, které vydala jeho mateřská společnost PPF ARENA 1 letos v březnu. CETIN výrazně zrychluje svou síť, v září uvedl, že průměrná dostupná rychlost připojení je 80 Mb/s.
Dotace na stavbu sítí
Stát konečně dokázal po mnoha letech vypsat dotační program na pokrytí bílých míst. Ministerstvo průmyslu a obchodu se domluvilo se zástupci velkých i malých operátorů a výsledkem byla „druhá výzva“ (ta první skončila naprostým fiaskem), tedy podmínky, které dokázali akceptovat všichni. Operátoři si řekli o dotace ve výši 1,1 miliardy, nicméně kvůli formálním chybám v žádostech nakonec rozdělí stát asi polovinu.
Fotoreportáž, jak se zafukuje optika do DSLAMu:
I tak jde o úspěch, díky dotacím získá internet řada domácností v odlehlých obcích či místech, kam by se operátorům nevyplatilo jinak tahat kabely.
Ministerstvo tak vyhlásí třetí výzvu, zřejmě příští rok na základě letošních dat, která operátoři reportují Českému telekomunikačnímu úřadu.
Revoluce jménem 60 GHz
Pevné sítě prodělají příští rok velkou revoluci v podobě uvolnění pásma 60 GHz. Úřad tím hodně pomůže hlavně regionálním operátorům, kteří budou schopni nabídnout internet v řádu stovek megabitů i do menších vesnic, kam se nevyplatí budovat optika až do domu.
Jak psal prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek, „typickým scénářem mnoha českých měst se může stát případ, kdy je do lokality přivedena konektivita optickou linkou a poslední skoky jsou realizovány množstvím malých přístupových bodů v pásmu 60 GHz“.
Úřad už změnil plán využití rádiového spektra a nyní připraví změnu všeobecného oprávnění, které dále upraví využití tohoto pásma.
