Hlavní navigace

Mazání stop surfování

Sdílet

Nepřeberné množství internetových článků a diskusních fór je protkáno úvahami o vhodném prohlížeči, operačním systému, politice nakládání se stopami internetového surfování apod. Každý z těchto bodů má důležitý vliv na bezpečnost a následky vašeho pobytu na Internetu i soukromí.

Co se operačního systému týká, tak v případě Windows můžete počítat s častějšími útoky na řadu pravidelně odhalovaných chyb, alternativní systémy zase mohou představovat riziko po chybné konfiguraci nepříliš zkušeným uživatelem. Konkrétní výběr a údržba systému záleží na možnostech a schopnostech uživatele, nicméně jedno pravidlo má obecnou platnost – pro běžné surfování byste neměli používat administrátorský účet. Samozřejmostí je také pravidelná aktualizace a stahování bezpečnostních oprav vydaných výrobcem daného prohlížeče.

Webový prohlížeč Internet Explorer si svou oblibu a vysoký podíl používání získal především díky tomu, že jej společnost Microsoft dodává jako součást operačního systému Windows. Uživatelé tak rovnou s instalací získají známý browser a většina jich nemá další nutkání poohlížet se po jiném. Podle dostupných statistik se bohužel právě Internet Explorer stává nejčastějším terčem cílených útoků, takže málokterý z jeho uživatelů může klidně spát. Oblíbené „alternativní“ prohlížeče představují kupříkladu Mozilla, Firefox či Opera. U nich může být vyšší bezpečnost vykoupena špatným zobrazováním některých webových stránek, zde však často vina padá především na hlavu tvůrců konkrétních WWW stránek.

Jak již bylo zmíněno v kapitole poodkrývající základy šifrování, při surfování byste měli používat zabezpečenou SSL komunikaci (adresa začíná zkratkou https:// namísto http://) všude tam, kde jen je to možné. Ani zde samozřejmě nemáte věc zcela ve svých rukou, opět totiž záleží na provozovateli konkrétních webových stránek, zda tuto možnost implementuje. Bohužel i dnes se lze setkat se servery, které poskytují pouze základní nešifrovanou autentizaci. Podobně při přihlašování na server prostřednictvím protokolu FTP či Telnet zasíláte veškeré informace (zejména přihlašovací údaje) v čitelné podobě, používejte raději bezpečné alternativy typu zakládající se na protokolu SSH.

Ať už používáte jakýkoliv webový prohlížeč, věnujte pozornost možnostem jeho konfigurace, zejména sekci týkající se bezpečnosti a ochrany soukromí. Většinou si můžete nastavit globální pravidla pro komunikaci podle předem nadefinovaných úrovní, nicméně vhodnější je vše dopilovat prostřednictvím vlastní konfigurace. Podle potřeby si tak můžete nastavit například mazání dočasných dat, která se na disk ukládají během surfování a mohou o vás mnohé vypovědět, historie navštívených stránek nebo konfigurovat důvěryhodné a nedůvěryhodné servery.

Každý prohlížeč nabízí také základní správu cookies, což jsou soubory, díky kterým si navštívené servery mohou pamatovat některá nastavení a příště je nemusíte zadávat znovu. Ačkoliv většinou obsahují pouze nevinné konfigurační údaje, mohou do nich být ukládány také některé citlivé informace. Cookies můžete dle potřeby promazávat, server je při další návštěvě v případě nutnosti zašle znovu. Kromě zabudovaných, nepříliš komfortních správců „sušenek“ můžete využít také některou z řady jiných utilit, jež jsou v hojném počtu k dostání na Internetu.

Cookie Monster

Programy specializované na správu cookies nabízejí řadu možností správy „sušenek“

Podobně jako cookies můžete spravovat také takzvané certifikáty, tedy soubory jednoznačně spojující šifrovací klíče s jejich vlastníky a dovolující v dostatečné míře ověřit, komu patří. Setkáte se zpravidla s variantami označovanými zkratkou X.509, díky nimž můžete snadno zjistit vlastníka, vydavatele, datum platnosti a řadu dalších informací. Pokud se k některému serveru připojujete úplně poprvé, měli byste si nabízený certifikát před přijetím pročíst.

Pokud patříte do skupiny „modemistů“ a připojujete se k Internetu prostřednictvím telefonní linky, mějte se na pozoru před takzvanými dialery. Jedná se o programy, které dokáží bez vašeho vědomí změnit parametry připojení, takže začnete surfovat prostřednictvím velice drahého tarifu a vyúčtování dosáhne třeba i několika desítek tisíc korun. Základní obranou před dialery je udržovat si odstup od nedůvěryhodných prográmků na Internetu a pravidelné testování počítače na přítomnost spyware, protože právě do této skupiny se dialery řadí.

Další vlastností, kterou se webové prohlížeče mohou pochlubit je automatické doplňování loginů a hesel. Princip je jednoduchý – svoje přihlašovací údaje zadáte pouze jednou a browser si je pro příště zapamatuje, takže vám ušetří čas automatickým doplněním. Ačkoliv to zní lákavě, problém může vyvstat všude tam, kde se vícero lidí střídá u jednoho počítače bez zdlouhavého přepínaní uživatelských účtů. Stačí, aby kolega či kamarád používal například stejný freemail a okamžitě nám nahlédne do schránky nebo zjistí heslo skryté za hvězdičkami – účinných nástrojů existuje nepřeberné množství. Pokud nemáte počítač sami pro sebe, raději správu hesel a doplňování formulářů deaktivujte, nebo na to použijte některý speciální software volně dostupný na Internetu.

Užitečnou pomůckou pro mazání stop internetového surfování se vám mohou stát rozličné prográmky vyvinuté speciálně pro tento účel. Na Internetu jich je k dostání celá řada, a to i v podobě freeware variant, které můžete používat zcela zdarma. Mezi jejich výhody zpravidla patří nejen široké spektrum nabízených funkcí, ale také možnost vymazávaní zvolených dat při každém vypnutí prohlížeče nebo v předem definovaných intervalech.