Hlavní navigace

Internet

Sdílet

WWW stránky trochu jinak...

O principiální možnosti brouzdat se Internetem, skrze digitální televizi, jsme se zmínili již v článku Jak funguje DVB-T? (odkaz na článek). Zde jsme si řekli, že bez existence zpětného kanálu je v podstatě jedinou možností analogie teletextu: někdo (vysílatel, resp. sestavovatel multiplexu) připraví určitou množinu WWW stránek, kterou pak vysílá stále dokola, stejně jako stránky teletextu (či superteteletextu).

Uživatel (divák) pak může brouzdat právě a pouze těmito stránkami. Potřebuje k tomu speciální browser, který ale může mít snadno k dispozici – jako aplikaci pro platformu MHP, která je k němu vysílána také pořád dokola (stejně jako samotné WWW stránky). Důležité ovšem je, že prostředí digitálního televizního přijímače je z hlediska ovládání dosti odlišné, oproti běžnému počítači. Má jednak nižší rozlišení (jen 720×576 pixelů), kterému by měly být WWW stránky přizpůsobeny. Pak jde ale také o to, že divák většinou nemá možnost hýbat kurzorem tak, jako uživatel počítače, a klikat na jakékoli místo na obrazovce. Tomu pak musí být přizpůsobeno i ovládání WWW stránek, dostupných skrze digitální televizi. V praxi většinou jde o speciálně upravené verze běžných WWW stránek, uzpůsobené jak pro nižší rozlišení, tak i pro ovládání dálkovým ovladačem.

Další možností, která připadá v úvahu, je využití externího zpětného kanálu (tedy již nad rámec standardu DVB-T). Tento zpětný kanál může být realizován jakýmkoli vhodným způsobem (např. skrze dial-up, ADSL atd.), a nemusí být využíván jen jednosměrně. Lze jej využít i jako doplněk dopředného kanálu, tj. pro přenos dat směrem k uživateli. Na rozdíl od sdíleného přenosového kanálu v rámci DVB-T je tento doplňující kanál již individuální, tj. přenáší data vždy jen k jednomu příjemci. Mohou to tedy být konkrétní data, která si vyžádal právě tento uživatel. Tak proč ne právě WWW stránky?

Problémem ale stále zůstává odlišné zobrazení a hlavně odlišné ovládání, kvůli kterému by se zřejmě stále jednalo o speciální verze WWW stránek, a nikoli o ty běžné, přístupné v rámci veřejného Internetu.