Jak jsme si již uvedli, v rámci přenosu podle DVB-T vzniká jednosměrný digitální přenosový kanál o konkrétní kapacitě (přenosové rychlosti). Část této kapacity je využívána pro přenos určitého počtu televizních a rozhlasových programů a zbytek pak může být využit pro různá data – ať již související či nesouvisející s jednotlivými programy. Také rozdělení celkové kapacity mezi jednotlivé složky (programy, data) není fixní, ale závisí na rozhodnutí toho, kdo sestavuje výsledný datový tok (multiplex).
Zastavme se ale na chvíli u toho, jakým principiálním způsobem může být využita ta část kapacity, která je v rámci celkového datového toku (multiplexu) vyhrazena pro data. Předtím si ale znovu zdůrazněme, že jde pouze o jednosměrný kanál, který má distribuční charakter (vede ke všem potenciálním příjemcům) a je všemi příjemci sdílen. Není tedy možné jej jakkoli individualizovat
– to, co je vysíláno, je k dispozici všem příjemcům současně, v naprosto stejné podobě. Případné individuální přenosy (k jedinému příjemci) proto musí být řešeny tak, aby se příslušný obsah stejně přenášel ke všem příjemcům současně, ale pouze jeden z nich si jej skutečně vyzvedl, resp. dále zpracoval.
Nyní již slíbené dvě varianty přenosu dat přes tento jednosměrný sdílený kanál:
- jednorázový (neopakovaný) přenos: odesílatel v určitou konkrétní dobu zařadí do vysílaného proudu určitá data. Ti příjemci, kteří o tom vědí a mají o tato data zájem, je mohou v uvedenou dobu přijmout – ovšem právě a pouze v uvedenou dobu. Takto se většinou řeší jednorázová distribuce velkých souborů (různých aktualizací apod.), například v nočních hodinách, kdy některý z televizních programů právě nevysílá (a část celkové kapacity, která je tím uvolněna, je využita právě pro datový přenos).
- opakovaný přenos, na principu tzv. karuselu: určitá množina dat je odesílatelem vysílána opakovaně (stále dokola), buďto zcela beze změn, nebo i s průběžnými aktualizacemi. Ten příjemce, který nestihl přijmout určitou část těchto dat, si jednoduše počká na příští opakování (příští kolo vysílání týchž dat). Jde o princip, na kterém je v rámci stávajícího analogového vysílání přenášen teletext. Samozřejmě platí, že čím je příslušná množina dat menší, tím je možné její vysílání opakovat častěji – a příjemce čeká kratší dobu na požadovaná data. Naopak, čím větší data, tím je čekání příjemce delší.
ČLÁNKY DO MAILU