Outsourcing, nebo vlastní řešení?

Představme si tři firmy: A, B a C. Firma A je malá B2C (business-to-customer) obchodní společnost s kamenným obchůdkem ve větším městě, firma B je středně velký podnik, který má několik obchodů ve větších městech, jeden centrální sklad a klientelu jak u koncových uživatelů, tak u malých a středních firem. Firma C pak velká velkoobchodní společnost s mnohamiliardovými obraty, tisícovkou zaměstnanců a pobočkami po celé ČR včetně skladů, působící jak na našem trhu, tak v zahraničí.

Společnost typu A zpravidla nedosahuje velkých obratů a její požadavky na internetový obchod nebudou nijak zásadní. Obchod musí splnit pouze základní požadavky a to dobrou funkčnost, profesionální design a funkce vyplývající z prodeje koncovým zákazníkům.
Dá se předpokládat, že tato společnost nebude disponovat vlastním vývojovým týmem a pokud ano, tak pravidlem kovářovi bosé kobyly jej nebude schopna dlouhodoběji vytěžovat vlastní zakázkou. Pro tuto firmu je tedy outsourcing jedinou logickou možností.
Společnost typu B má již vyšší obraty a vzhledem k velikosti se dá předpokládat, že bude disponovat vlastním webmasterem, případně i programátorem.
Na elektronický obchod ale budou kladeny vyšší nároky. Tento obchod bude muset komunikovat jak s koncovými zákazníky, tak s firemní klientelou, bude muset velmi dobře spolupracovat s ekonomickým systémem a skladovým hospodářstvím a v neposlední řadě musí nabízet takové marketingové a prodejní funkce, aby byl schopen uspět v široké škále konkurentů.

Tato společnost vlastní řešení jistě financuje, ale vývoj bude dlouhý (analýza potřeb, vývoj, testovací provoz), bude vykazovat značné chyby, způsobené nedostatečnými zkušenostmi vývojového oddělení, nákladný bude i následný provoz internetového obchodu (server, připojení k internetu, …)
Naopak autsourcing pro tuto společnost bude znamenat kvalitní řešení od odborníků za podstatně kratší dobu. Hlavním argumentem je i fakt, že cena tohoto řešení může být podstatně nižší, viz níže.
Dá se s úspěchem předpokládat, že drtivá většina takovýchto firem využije externích řešení.

Společnost typu C bude vyžadovat nejlepší řešení s vědomím podstatně vyšších investic. Internetový obchod bude obsahovat mnohdy desetitisíce položek a bude muset nabízet velmi specifické služby podle druhu sortimentu a druhu zákazníků (jazykové mutace, platby do zahraničí, věrnostní funkce, …) – aplikace internetového obchodu bude velmi rozsáhlá a musí splňovat vysoké technické a obchodní nároky. Z toho vyplývá, že tvůrcem obchodu musí být vývojový tým se zkušenostmi v tomto oboru a zcela jistě nepůjde o tým „one man show“.

Tato společnost si bude muset položit zásadní otázku: vytvořit vlastní expertní tým, který bude důkladně znát vnitrofiremní procesy, který bude řešit veškeré záležitosti internetového obchodu na „full time“? Tato cesta je nejdražší ze všech, ale i ideální pro nejkvalitnější výsledek. Je to však komplexně nejefektivnější?

Na tuto otázku lze odpovědět pouze po důkladné analýze potřeb této společnosti.
Faktem ale je, že na trhu existují řešení, které umí uspokojit i extrémně náročné zákazníky a to nejen po stránce vytvoření obchodu, ale po stránce jeho následného servisu.
Z praxe navíc umíme říct, že je jen velmi málo tak náročných zákazníků, kteří by nebyli schopni tolerovat mírné neduhy outsourcingového řešení, vyplývajících z nedokonalé znalosti vnitřních potřeb společnosti.

Tedy jaká je odpověď na otázku, zdali outsourcing nebo vlastní řešení? Zhodnotíme-li veškeré argumenty, lze říci, že pro většinu firem je outsourcing velmi vhodným řešením a to jak po technické (kvalitativní) stránce, tak po ekonomické stránce.