Skypicker pořád roste, i když už se jmenuje Kiwi.com, a na paty mu zatím nikdo viditelně nešlape. Raketový rozlet firmy z Brna z ní dělá tuzemskou startupovou jedničku. Nové investory zatím nehledají, ale každopádně začátek roku rozvlnila mediální rybník zpráva o tom, že zvažují rozjezd vlastní aerolinky.
Růst a změnu názvu brněnského startupu ale o prázdninách zastínil víc než třicetimiliardový obchod mezi Avastem a AVG. „Už to nejsou úplně startupy, ale po dlouhé době to dostalo Českou republiku do povědomí jako ‚engineering nation‘,“ komentuje obchod Nikola Rafaj ze StartupYardu.
Na vyhlášení Křišťálové Lupy 2016 přišel sám. Pavel Baudiš si nakonec do Avastu odnesl tři ceny.
Samotný obchod zarezonoval jak ročenkovou anketou, tak i Křišťálovou Lupou 2016, kde se nákup AVG stal projektem roku a zakladatelé firmy Eduard Kučera a Pavel Baudiš si nafasovali křišťálovky jako letošní Osobnosti roku.
Jinak ale letošní rok ve startupovém rybníce plynul poklidně, bez větších historických či zlomových událostí.
Startupy a investice
Mezi investory se prosazovali letos tradiční hráči jako je Credo Ventures, Y Soft Ventures nebo Ondřej Tomek, který na podzim pustil 24 milionů do projektu Lidská síla. Do zahraničí se pustilo KKCG, které zainvestovalo izraelský Bio-Nexus. Enern zase podpořil 150 miliony korun polský DocPlanner.
Začal se ale také rozjíždět Ondřej Fryc, kterému se letos trochu uvolnily ruce. Jeho fond Spread Capital tak kromě projektů jako Apifier nebo Smartsupp ukázal nadhled a nasypal na podzim peníze i do společensky prospěšného Rekola. A kromě toho také tedy prodal svůj podíl v ePojištění.
Dostat se k penězům je, v případě použitelného nápadu, čím dál tím jednodušší. Kromě P2P projektu Zonky, který za první rok napůjčoval 182 milionů korun, vznikl i crowdfundingový portál Fundlift. Na něm pracoval Rockaway s finančníky z Roklenu.
Jako první tam miliony hledalo Burrito Loco. A úspěšně. Pro šest milionů si tam zaskočil i StartupYard. Potom, co mu došly peníze od konsorcia CEEDtech, hledal nové možnosti pro financování. „Cíl je nastaven na šest milionů, zbytek prostředků pro rozjezd dalšího kola už máme posbírán od několika andělských investorů a od Rockaway,“ vysvětlil Nikola Rafaj ze StartupYardu.
Startupy a lidi
Stejně jako celé ekonomice, ani startupové scéně se nemohl vyhnout akutní nedostatek lidí. Ten se snaží, kromě zavedených StartuJobs, od letoška řešit třeba i startupy typu Techloop.io, které platí uchazečům o práci především z řad vývojářů za to, že ji vezmou. „Lidé s požadovanými schopnostmi jsou na trhu vesměs rozebraní, více než v jiných oborech zde platí, že firmy cílí především na lidi, kteří se už nějaké práci věnují a musejí jim nabízet výrazně lepší podmínky, více autonomie při práci, zajímavější projekty atd. Motivací pro změnu zde nebývá pouze mzda – i když i ta v průměru patří k nejvyšším ze všech profesí, vyjma pozic ve vedení firem,“ popisuje analytik LMC Tomáš Dombrovský.
Jednoduché není ani přivézt si zaměstnance z ciziny. S tím zápasila brněnská Phonexia, které trvalo zařídit veškerá povolení k tom, aby mohla na jižní Moravě zaměstnat jednoho indického inženýra, skoro půl roku.
Startupy a korporace
„Tématem, které se v letošním roce stalo opravdu aktuálním, respektive přestalo se o něm jen mluvit, je spolupráce mezi korporacemi s R&D v Česku a startupy. Konkrétním příkladem z konce roku je např. spuštění Digilabu Škody Auto,“ tvrdí Vojtěch Krmíček z JIC.
A Škodovka není sama. Startupové okysličení zkouší i Česká spořitelna nebo ČEZ. Energetická firma dokonce spolupracuje s nizozemským akcelerátorem Rockstart. Role ČEZu bude v tom, že každý rok poskytne fondu konvertibilní úvěr, za což získá nárok na minoritní vlastnický podíl v celkem třiceti firmách za tři roky. Jak velká investice to bude pro ČEZ znamenat, ale firma neprozradila.
Letošní rok tak, už i díky rozjeté ekonomice, začala vycházet i nová vize TechSquare. Tam úplně opustili projekt co-workingu, a věnují se teď naplno propojování startupů a korporací. „Zájem o to je, máme teď rozjednáno hned několik projektů,“ tvrdí Renata Nemkyová z TechSquare.
Na půl cesty mezi startupy vznikají agentury jako Creative Dock nebo Usertech. Ty dokáží pro korporace vyrábět startupy na míru. „Umíme vymyslet produkt, vyvinout ho, otestovat a nasadit i za čtvrt roku. To se v bance nebo u operátora těžko povede. My tak za rok dokážeme rozjet čtyři služby. A i přesto, že nemusí všechny vyjít, jsme pořád efektivnější než interní vývoj v korporacích,“ popisuje svůj byznys Rudolf Krejcar z Creative Docku. Ten sází především na projekty pro HomeCredit.
Startupy a peníze
Korporace jsou pro startupy lákavé i odstrašující zároveň. Mají peníze, ale zároveň dokáží svými procesy udusit jakoukoliv iniciativu nebo nápad. Startupy tak chtějí korporátní byznys spíš nahlodat.
Letos se tak naplno projevily snahy přivést na tuzemskou scénu takzvaný fintech i v Česku. Ať už Twisto, Budgetbakers nebo Spendee či nově vznikající projekty se chtějí ve světě, kde dosud vládnou banky, zabydlet. I proto vznikla na podzim asociace.
„V Česku je minimálně čtyřicet firem, které podnikají v tomto oboru. My chceme vytvořit jeden silný a společný hlas,“ tvrdí jeden ze zakládajících členů asociace Czech Fintech Association (CEFTAS) Michal Šmída z Twista. Scéna je ale na úplném startu a začíná definicí toho, co vlastně fintech vůbec je.
Bankovnictví čeká revoluce jménem PSD2. V lednu 2018 totiž budou muset banky otevřít API svého internetového bankovnictví třetím stranám. Někteří to nazývají revolucí, někteří evolucí a někteří nutností. Připravují se na to ale jak startupy, tak banky.
Startupy a stát
Kromě korporací se kolem startupů točí i stát. Ten se chystá podpořit začínající inovativní projekty v té nejrizikovější fázi. Jde o jednu z vizí Národního inovačního fondu, který má k dispozici 40 milionů eur. Každá státní investice bude ale podmíněná koinvesticí soukromou. Druhým hlavním cílem projektu je podpora univerzitních spin-offů a zjednodušení celého procesu, jak dostat výzkum do byznysu.
V čele Národního inovačního fondu se letos vystřídali tři šéfové. Původní, jeden z duchovních otců celého projektu, Petr Očko, odešel v létě šéfovat Technologické agentuře ČR a jeho nástupce Jan Dejl v listopadu rezignoval. Místo šéfa Odboru podpory finančních nástrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu tak prozatímně zastává Jaromír Konderla. Projektu se ale personální změny neměly dotknout.
Kromě ministerstva se děly věci kolem startupů i na CzechInvestu. Tam se snaží sjednotit všechny startupové programy pod hlavičku CzechAccelerator 2.0. K tomu třeba začal posílat místní startupy na zahraniční konference a rozjel – ve spolupráci s Prahou a evropskou vesmírnou agenturou ESA – první kosmický inkubátor v regionu.
Projekty, které v něm začnou fungovat od začátku roku, vybrala komise složená ze zástupců českých partnerů i Evropské kosmické agentury (ESA). Žádné hvězdné války to ale nejsou. Jmenovitě jde o firmy Festka, NG Aviation, Triphood, TuddyTuddy, Big Terra a InsightART. Startupy mohou po dobu dvou let čerpat investici ve výši až 50 tisíc eur na dokončení produktů a jejich uvedení na trh.
Kdo je český startupista?
Popsat, jak vypadá tuzemská startupová scéna, se pokusila česká pobočka Aspen Institutu. Ta obeslala přes pět set českých startupů s tím, že se odpovědi vrátily jen od 130.
Je samozřejmě možné diskutovat o reprezentativnosti vzorku, ale je třeba říci, že i přesto jde zatím o nejkomplexnější studii, která v tuzemsku vznikla. Navíc s ambicí ji opakovat a srovnávat s dalšími zeměmi.
„Důvodem pro toto srovnání není pouze skutečnost, že se země V4 snaží koordinovat podporu startupů na regionální úrovni, ale i to, že potenciální investoři často chápou region střední Evropy jako celek,“ komentuje důvody vzniku celé studie jedna z jejích autorek Maria Staszkiewicz.
