Co je a co není legální

Proč některé programy kódují?

Hlavní problém je ve vysílacích právech, která jednotlivé stanici nakupují pro převzaté pořady nebo sportovní přenosy. Zahraniční filmy, seriály, ale třeba i dokumenty a sportovní utkání se prodávají vždy jen pro území státu, na kterém televize vysílá. Porušení smlouvy by provozovatele televize vyšlo draho, a proto musí zajistit, aby jeho program mohli sledovat opravdu jen obyvatelé dané země. Z toho důvodu také stanice, které nevyrábějí jen vlastní pořady a nakupují od jiných producentů, svůj signál na satelitu kódují.

V České republice se to týká především plnoformátových stanic, jako je ČT 1, ČT 2, Nova či Prima. Stejně jsou na tom slovenské televize Markíza, Joj, ale také veřejnoprávní STV. V jejich případě je ale možné u některých prodejců satelitní techniky nakoupit karty pro příjem slovenské národní satelitní služby SkyLink. Otázkou zůstává, nakolik je prodej těchto karet na území jiného státu než na Slovensku legální. Držitel takové karty by totiž měl být plátcem koncesionářského poplatku ve Slovenské republice, a odvádět tedy pravidelný poplatek Slovenské televizi – což se u českých diváků SkyLinku většinou neděje.

Příjem zahraničních programů

Kódované jsou i zahraniční plnoformátové, ale také speciálně zpoplatněné stanice. Prodej přístupových karet k těmto službám by neměl být v České republice oficiální cestou možný. Existují ale nelegální cesty, jimiž se diváci dostávají k podvrženým dekódovacím kartám nebo satelitním dekodérům, které kódování zahraničních satelitních služeb prolomí. Proti takovým pirátským zásahům se satelitní operátoři brání preventivními akcemi, kterých se nezřídka účastní i policie daného státu. České republice se zatím takové policejní zátahy vyhýbají, diváci ale nemohou spoléhat na to, že tomu tak bude pořád.

Legálně lze na území České republiky přijímat ze satelitu jen ty televizní programy, které nejsou zakódované. V našich zeměpisných šířkách jde většinou o německojazyčné stanice, například německou verzi Eurosportu, za který se u české verze platí, ale také rakouskou veřejnoprávní ORF či německé veřejnoprávní stanice ARD, ZDF a jejich zemské mutace. Volně na satelitu vysílá i několik českých a slovenských televizí. Jejich výčet najdete ve speciální kapitole této přílohy. Nejznámější FTA stanicí (touto zkratkou se označují nekódované televizní programy na satelitu) je veřejnoprávní zpravodajský kanál ČT 24 a hudební televize Óčko.

Jak chystat české televize v zahraničí

Poměrně častým dotazem Čechů žijících trvale nebo delší dobu v zahraničí je způsob příjmu českých televizních programů mimo území České republiky. Už z mapek pokrytí jednotlivých družic, z nichž vysílají české satelitní služby, je patrné, že tyto televize je možné naladit prakticky v celé Evropě. Praxe je ale poněkud jiná. Dekódovací karty pro příjem placených satelitních služeb by neměl zákazník používat mimo území České republiky. Pokud tak činí, porušuje autorská práva jednotlivých televizí a teoreticky mu hrozí trest. Prakticky jej ale nemá kdo chytit a sankcionovat. Pokud ještě k tomu řádně platí koncesionářské poplatky České televizi, fakticky se nic neděje.

Tímto způsobem si často Češi, kteří z pracovních důvodů tráví delší domu v cizině, kupují dekódovací karty k českým satelitním službám, smlouvy nechávají psát na své blízké a jejich prostřednictvím také platí koncesionářské poplatky. I když nejde o legální cestu, fakticky neexistuje možnost, jak takovému chování zabránit. Satelit je také jediným prostředkem, jak spolehlivě v zahraničí naladit všechny česky vysílající televizní stanice. Legálně lze ale tyto televize po satelitu sledovat pouze na českém území, v zahraničí tedy pouze na českých ambasádách.