Hlavní navigace

Internet a domácí síť

Sdílet

Domácnost se dnes bez přístupu k Internetu a domácí počítačové sítě může obejít stále obtížněji. U chytré domácnosti je to pro využití plného potenciálu chytrého bydlení prakticky nemožné. Na co si tedy dát pozor při výběru internetového připojení a jak přistoupit k vybudování domácí počítačové sítě?

Připojení k Internetu se v průběhu let postupně stává pro české domácnosti běžnou záležitostí, ovšem pro chytrou domácnost je nezbytností. Alespoň tedy, pokud má svým obyvatelům nabízet moderní komunikační služby, multimediální a zábavní služby a v neposlední řadě rychlý přístup k informacím od celosvětového zpravodajství po dění mezi přáteli.

Internetové připojení chytré domácnosti zároveň nabízí možnosti vzdálené správy a dohledu. Z chytrého mobilu či tabletu je možné jednoduše dálkově ovládat vytápění či klimatizaci anebo velmi snadno odkudkoliv sledovat přímý přenos z domácích dohledových kamer. Ne každé internetové připojení je ovšem pro chytrou domácnost vhodné.

Je potřeba spolehlivé, rychlé a stabilní připojení. Mobilní a bezdrátové technologie těmto požadavkům už ze své povahy nedokáží vždy plně vyhovět. Z technologického hlediska je ideální připojení prostřednictvím optické sítě, avšak v České republice je geografická dostupnost této možnosti připojení k Internetu značně omezena.

Na řadu tak přichází vysokorychlostní připojení prostřednictvím rozvodů kabelové televize zajišťované kabelovým operátorem, ale i to je soustředěno spíše do větších měst a nových zástaveb. V České republice geograficky nejdostupnější připojení vhodné pro potřeby chytré domácnosti nabízí telekomunikační operátoři na bázi technologie ADSL/VDSL v pevné telefonní síti.

Obecně by reálná rychlost internetového připojení neměla klesat pod 2 Mbit/s. To je naprosté minimum, ovšem vycházející z potřeb jednoho uživatele. Pakliže má chytrá domácnost více členů, kteří zároveň využívají internetové připojení, nároky na jeho rychlost pochopitelně rostou, protože je třeba ji rozdělit mezi více uživatelů a potažmo aktivit.

Jeden člen domácnosti může právě sledovat pořad z internetového televizního archivu, druhý realizovat internetový videohovor, třetí hrát hru s internetovými spoluhráči anebo protihráči a tak dále. Obecně tedy platí, že čím vyšší rychlost, tím lépe. Pokud mají všechny složky chytré domácnosti závislé na Internetu fungovat dle očekávání, tak se šetřit na připojení k Internetu nevyplatí.

Důležitá je reálná rychlost. Poskytovatelé připojení sice lákají na vysoké rychlosti, které ovšem téměř nikdy smluvně negarantují, přestože je rychlost třeba i zahrnuta v názvu služby. Reálná rychlost je pak prakticky vždy nižší než poskytovatelé proklamují a zákazník si z hlediska uzavřené smlouvy vlastně na nic stěžovat nemůže.

Navíc řada služeb pro připojení k Internetu má asymetrickou rychlost, což znamená, že se liší rychlost příjmu dat z Internetu (tzv. download) a rychlost odesílání dat na Internet (tzv. upload). Poskytovatelé obvykle propagují maximální možnou rychlost příjmu dat, ale mnohdy řádově nižší maximální možnou rychlostí jejich odesílání se už pochopitelně nechlubí.

Přitom dnes jsou důležité obě rychlosti, protože např. internetové videohovory a volání nebo hraní her přes Internet jsou aktivity, kdy data víceméně rovnoměrně proudí v obou směrech. Rychlost přenosu dat z chytré domácnosti na Internet též ovlivňuje možnosti dálkové správy a dohledu (například pro sledování přímého přenosu z domácích kamer na displeji chytrého mobilu nebo tabletu).

Domácí počítačová síť: nároky na ní se neustále zvyšují

Lokální počítačová síť (LAN) je pro chytrou domácnost stejně důležitá jako připojení k Internetu. Někdy i důležitější, protože některé vymoženosti užívané v chytré domácnosti se obejdou bez připojení k Internetu, ale nikoliv bez lokální sítě, kterou různá zařízení využívají pro vzájemnou komunikaci v rámci bytu či domu.

Primárně ovšem domácí počítačová síť stále slouží zejména pro sdílení připojení k Internetu. Dnes si však přístup k Internetu zdaleka nežádají jen klasické osobní počítače (ať už stolní nebo přenosné). Pro své plnohodnotné využití se bez přístupu k Internetu neobejdou chytré televizory a další chytrá černá elektronika nebo herní konzole. Pak jsou tu samozřejmě stále populárnější chytré mobily a tablety.

Ty lze v prostředí domácnosti připojit k Internetu díky rychlému domácímu internetovému připojení namísto pomalého mobilního připojení, které je navíc svázáno datovým limitem skrývajícím se za zkratkou FUP. I další mobilní elektronika dovede zužitkovat připojení k Internetu: od chytrých multimédiálních přehrávačů do kapsy přes přenosné herní konzole (handheldy) po čtečky elektronických knih.

S rozmachem mobilních a přenosných zařízení stoupá důležitost bezdrátové sítě (WLAN), tedy lidově řečeno Wi-Fi. Pro efektivní využití všech mobilních zařízení běžně pronikajících do vybavení nejen tzv. chytrých domácností je třeba signálem domácí Wi-Fi sítě pokrýt prakticky celý byt. U rodinných domků by se pak s ohledem na jarní a letní měsíce nemělo zanedbávat ani pokrytí přilehlé zahrádky či zahrady. 

Bezdrátovou síť plně pokrývající několikapokojový byt anebo vícepodlažní domek i s přilehlým pozemkem již není tak snadné vybudovat svépomocí zprovozněním jediného zařízení. Signál sítě je třeba rozšířit díky jeho opakovačům. Pro pokrytí zahrady u rodinného domku je vhodná instalace venkovního přístupového bodu, který odolá letním vedrům i zimním mrazům.

Kdo se v problematice počítačových sítí nevyzná, tak udělá dobře, když si pozve odborníky. Jinak reálně hrozí zbytečné investice do zařízení, která neposlouží ke kýženému účelu. Navíc důležitý není jen samotný dosah Wi-Fi sítě, ale také její rychlost, stabilita a spolehlivost. Zde už pak nejde jen o výběr vhodných zařízení, ale i přizpůsobení jejich nastavení na míru.

V dobách, kdy v domácnosti Wi-Fi síť sloužila jedinému notebooku, nešlo o tak kritické atributy bezdrátové sítě jako dnes, kdy se řady bezdrátových zařízení v domácnostech výrazně rozrůstají. V případě chytré domácnosti pak mnohdy nejde jen o klasickou výpočetní techniku a spotřební elektroniku, ale i o úzce specializovaná zařízení pro zajišťování toho, co z chytré domácnosti dělá chytrou domácnost (např. nové možnosti řízení vytápění a klimatizace, ovládání osvětlení a podobně).

Nicméně při stavbě domácí sítě není radno soustředit se jen na Wi-Fi. Z hlediska rychlosti a spolehlivosti i metalické kabely užívané v domácích sítích stále převyšují Wi-Fi. Stacionární zařízení, kde není pro dosažení uživatelského komfortu žádána přenositelnost, je proto vhodné připojit k síti právě kabelem, přestože podporují Wi-Fi. Jde třeba o stolní počítače, chytré televizory či herní konzole.

Kabely jsou samozřejmě nepopulární z toho hlediska, že je nutné je z estetických i praktických důvodů pracně maskovat za nábytkem, pod podlahovými krytinami a podobně. Proto není od věci při vhodné příležitosti nechat kabely počítačové sítě zasekat pod omítku stejně jako elektrické vedení. U jednotlivých zařízení pak stačí nechat ze zdi vyvést zásuvku počítačové sítě.

Wi-Fi by mělo zůstat doménou jen zařízení, která pro smysluplné využití vyžadují snadnou přenositelnost. Tedy pro přenosné počítače, chytré mobily a tablety, přenosné herní konzole, čtečky elektronických knih, mobilní multimediální přehrávače a podobně. V nouzi ale samozřejmě může vypomoci tam, kam z praktických důvodů nelze vést kabel.

Centrální síťové úložiště: snadné sdílení lépe chráněných dat

Důležitou součástí domácí počítačové sítě chytré domácnosti je centrální úložiště, kam se ukládají data sdílená napříč zařízeními v síti, která jsou tak neustále k dispozici nehledě na to, který z počítačů právě běží nebo neběží. Centrální úložiště lze využít k ukládání digitálního fotoalba a domácího videa stejně jako k přechovávání hudební sbírky.

Centrální síťová úložiště jsou obecně vhodná pro ukládání veškerých sdílených dat (souborů) a záloh z jednotlivých počítačů v síti. K datům v nich uložených lze přistupovat nejen z počítačů, ale díky mobilním aplikacím i z chytrých mobilů a tabletů. K multimediálnímu obsahu je možné přistupovat i z chytrých televizorů nebo chytrých přehrávačů.

Existuje mnoho typů úložišť lišících se nabídkou funkcí i cenou. Ty nejzákladnější jsou de facto jen samostatně funkčním externím pevným diskem přístupným prostřednictvím domácí sítě. Samostatnou kategorii tvoří NAS servery, které už jsou fakticky zjednodušeným počítačem. Jde tedy o opravdu chytrá úložiště.

Vedle prostého sdílení uložených dat nabízejí funkce jako je podpora DLNA pro přehrávání videí na obrazovce chytrého televizoru nebo iTunes Server pro poslech hudby v chytrém hudebním přehrávači. Umí také stahovat soubory z Internetu nezávisle na počítači, což se hodí při stahování většího objemu dat.

Stahování lze naplánovat na dobu, kdy není internetové připojení vůbec potřeba, protože zrovna není nikdo doma anebo všichni spí, takže proces stahování neruší žádné internetové aktivity uživatelů. Stejnou funkci by mohl zastat i počítač, ovšem NAS server má výrazně nižší energetickou spotřebu a vydává zanedbatelný provozní hluk.

Pokročilá centrální síťová úložiště ve formě NAS serverů mají řadu dalších předností. Patří mezi ně i ochrana uložených dat před selháním pevného disku. NAS server lze totiž vybavit i více pevnými disky, kdy se data pomocí tzv. zrcadlení najednou ukládají vždy alespoň na dva pevné disky současně. Pokud jeden selže (což není zase tak neobvyklé) data jsou dál běžně přístupná z druhého disku.

Vadný pevný disk lze pak kdykoliv vyměnit, což u dnešních modelů zvládne s manuálem v ruce a při troše zručnosti opravdu každý. Důležité je, že při jeho poruše nedojde ke ztrátě dat a dokonce ani k přerušení jejich dostupnosti. U stolních počítačů lze data chránit před selháním disků naprosto stejně, ale u notebooků to možné není, protože do jejich stále se zmenšujících útrob se prostě další pevný disk již nevejde.