Hlavní navigace

Volba operátora

Sdílet

Možnost volby operátora se již postarala o významné snížení hovorného, zejména u meziměstských hovorů. Soutěž mezi operátory, kteří poskytují své služby skrze volbu operátora, však stále pokračuje. Rozdíly mezi nabídkami jsou jak ve výši cen, tak i ve způsobu tarifikace a v dalších podmínkách.

Možnost volby operátora je technickým řešením, které umožňuje zvýšit konkurenci na trhu hlasových služeb (i vytáčeného připojení k Internetu) v situaci, kdy prakticky všechny pevné telefony jsou připojeny k síti dominantního operátora (Českého Telecomu), a kdy nemá smysl budovat duplicitní přístupové sítě (natahovat nové místní smyčky paralelně vedle již existujících). Podstata volby operátora je v tom, že to co existuje pouze v jediném provedení a nemá konkurenci (tedy přístupová část sítě), se využije pouze do té míry, v jaké je to skutečně nezbytné. Naopak tam, kde konkurence již existuje, se zákazníkovi umožní svobodně si vybrat operátora, který bude „dále zpracovávat“ jeho hovor.

Fakticky jde o to, že když volající zákazník vytočí určité telefonní číslo, jeho hovor je nejprve veden přístupovou sítí Českého Telecomu až k nejbližší telefonní ústředně – protože zde ani jiná možnost vedení hovoru není. Ovšem právě na nejbližší telefonní ústředně se situace mění, protože odsud již hovor může „pokračovat dál“ různými cestami, přes sítě různých operátorů, kteří mohou nabízet „dokončení hovoru“ za různých podmínek, včetně různé ceny.

Možnost volby operátora tedy spočívá v tom, že volající si sám určí, který operátor má vést jeho hovor od nejbližší ústředny dále. Způsob zpoplatnění je pak takový, že volající platí za celý hovor tomu operátorovi, kterého si sám vybral. Tento operátor pak ze svého výnosu zaplatí určitý poplatek operátorovi, přes jehož síť se hovor dostal na nejbližší telefonní ústřednu (tedy: Českému Telecomu).

Existují přitom dvě varianty volby operátora, označované v angličtině jako CS (Carrier Selection) a CPS (Carrier PreSelection). České ekvivalenty bohužel ještě nejsou zcela ustáleny. Zde budeme používat pojmy „individuální volba operátora“ (pro variantu CS) a „trvalá předvolba“ (pro CS).

To ostatně naznačuje i hlavní rozdíl mezi nimi: u „individuální volby operátora“ musí volající vždy znovu a individuálně určit, přes kterého operátora si přeje vést svůj hovor. Činí tak vytočením krátkého (čtyřmístného) číselného prefixu před každým hovorem. Naproti tomu u „trvalé předvolby“ jsou všechny hovory (až na výjimky, viz dále) automaticky vedeny přes toho operátora, kterého si volající dopředu vybral (proto: předvolba). I zde přitom lze vytočit před konkrétním hovorem krátký prefix, a dosáhnout tím jiného způsobu vedení hovoru, přes jiného operátora. Varianta „CS“ tedy má přednost před variantou „CPS“.

Možnost volby operátora, ve variantě „CS“ (individuální volba), v ČR byla zavedena k 1. červenci 2002, zatímco varianta CPS (trvalá předvolba) až k 1. lednu 2003. Muselo se tak stát zákonem, který povinnost umožnit volbu operátora uložil dominantnímu operátorovi (Českému Telecomu). Souvisí to s tím, že tato možnost otevírá prostor pro alternativní operátory, kteří tak mohou konkurovat Českému Telecomu a bojovat o koncového zákazníka i mezi sebou.