Dvojice či čtveřice
Jestliže se rozhodneme pro spojování antén do soustav, můžeme tak činit v násobcích dvou. Sloučením dvou antén docílíme teoreticky zisku vyššího o 3 dB než u jednotlivé antény a polovičního přijímacího úhlu, tedy vyšší směrovosti. Pro příjem televize se ještě používaly soustavy čtyř antén. Tam je pak zisk logicky až o 6 dB vyšší než u jednotlivé antény. Hodnoty přírůstku jsou ale ideální, v praxi jsou většinou trochu nižší a záleží na způsobu sloučení a naladění sestavy. Pro optimální výsledky při stavbě soustavy antén je třeba využít profesionální měřicí přístroj, na kterém se přesvědčíme, že soustava má vyšší zisk. V případě špatného zapojení či naladění může vykazovat sestava antén výrazně horší výsledky než anténa jediná! Stavbu soustav tak nelze doporučit laikům.
Pro stavbu soustav se nejčastěji využívají síta, a také antény Yagi. Slučování antén Yagi je ale velmi složité, a tak se i dříve nevyužívalo tak často. Můžeme samozřejmě slučovat jak antény pásmové, tak kanálové, a v ideálním případě mohou mít sestavy 4× Yagi zisk až kolem 22 dB.
Stavba soustavy sít a její přizpůsobení je mnohem jednodušší, a proto byly zejména dříve velmi rozšířeny. Osvědčilo se hlavně rozestavení antén do kosočtverce, ale možný je i obdélníkový tvar. Pokud ke stavbě použijeme velká, tzv. plzeňská síta s přřídavnými direktory, maximální zisk soustavy se pohybuje kolem 19–20 dB. Například na pražských sídlištích lze dodnes vidět podobné soustavy namířené na bavorský vysílač Hoher Bogen, odkud se v minulosti i v Praze dal zachytit analogový signál západoněmecké televize.
Návod na stavbu soustavy 4× síto a další informace naleznete v článku Zbyňka Poisla.
Co je lepší?
Jelikož ještě mnoho zkušeností s dálkovým příjmem DVB-T na podobné soustavy antén není, nelze určit, jaký typ je lepší. Podle některých zkoušek a testů by měla nejlepší výsledky podávat právě sestava 4× síto, zejména díky své velké ploše. Ovšem dle některých zkušeností zase nejsou tyto antény vhodné pro příjem vertikální polarizace, kterou používají například německé vysílače. Každopádně budou v dnešní době podobné soustavy antén využívat spíše nadšenci do příjmu televize, a na střechách je uvidíme velmi zřídka.
Vedle soustav sít a antén Yagi mají i např. parabolické antény a další typy, které se běžně na příjem televizního vysílání nepoužívají. Parabolické antény mají v polovině pásma UHF při průměru kolem tří metrů zisk přes 20 dB, jsou ale velmi náročné na přesnou výrobu, a samozřejmě zabírají velký prostor.
